Svéživotopis vynikající české herečky - národní umělkyně - vyprávěný v krátkých kapitolách a článcích, psaných jednak pro sborníky "Jak šel život" a "Malá kronika" (v tomto vyd. po prvé vycházející společně), jednak otiskovaných jednotlivě v časopisech. Ve všech vzpomínkách, počínajících nejranějším mládím a končících v přítomné době, oživuje R. Nasková společnost literátů a umělců, s nimiž se v jednotlivých etapách svého hereckého působení setkávala a kteří jí pomohli obohatit postavy, které během více než 40 let vytvořila. Vzpomínky intimní střídá s úvahami o rozmanitých stránkách a problémech divadelní a herecké práce a zachycuje tak vývoj českého hereckého umění od romantismu k realismu. V závěrečných kapitolách, věnovaných poměru staré herecké generace k mladé, dochází k závěru, že mezi generacemi není rozdílu, jestliže jevištní umělce vede "láska k spravedlivému životu, úcta k práci vlastní i cizí, oddanost k dílům velkých básníků a ke všemu, co činí svět užitečným a krásným". Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně