Hrdinka po rozvodu s manželem pečovala o děti a rezignovala na jakýkoliv milostný vztah. Po čtyřicítce, když děti jsou již samostatné, zastupuje na krátký čas přítelkyni v jejím penzionu na pobřeží Atlantiku a na konci sezóny se náhodně setká s lékařem, který se zde nakrátko ubytuje před odjezdem do Ekvádoru za synem, s nímž se navzájem citově odcizili. Oba zralí, svým způsobem osamělí lidé prožijí krátkou intenzívní milostnou romanci, která pro oba znamená životní lásku. Roční odloučení pro ně znamená těžkou zkoušku, ale naděje do budoucnosti dává oběma dosud nepoznaný pocit štěstí. Tragédie, která násilně tento vztah ukončí, dává ženě nahlédnout na samé dno bolesti, ale vzpomínky a vědomí, že její děti ji stále budou potřebovat, jí pomůže nejhorší chvíle překonat. Příběh jako taktní poučení vypráví dceři, která se po ztrátě milovaného manžela ocitla v podobné situaci a nemůže se vymanit z apatie a deprese. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze