Dílo pochází z r. 1845 a sehrálo důležitou úlohu ve vývoji ruské materialistické filosofie a přírodovědy. Gercen v osmi Listech podává kritický přehled filosofického a přírodovědeckého myšlení od řecké antiky až po Hegela. Konfrontuje emirismus a idealismus, ukazuje chyby idealismu, který odtrhuje myšlení od hmotného základu a zabředá do prázdných abstrakcí, na druhé straně pak polemisuje proti empirické přírodovědě, která odmítá filosofické myšlení a bezradně se potácí ve spleti zjištěných přírodních jevů. Gercen se hlásí k materialistickému pojetí světa, vyslovuje se pro theorii vývoje a dostává se tak - jak vyzdvihoval V.I. Lenin - až k hranici dialektického materialismu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR