Čtvrtá sbírka veršů kolínské básnířky přináší autorčina poetická vyznání, v nichž jsou zakotveny především "trvalé okamžiky" poznání hluboké a očistné víry. Pokora, snaha pochopit cestu, v níž není místo pro hněv či zlobu, ale spíše pro intenzivní prožitek pozdní lásky. Protože "v srdci se pořád něco děje". Intimní pocit je však náhle vystřídán bolestí a smutkem, padající tmou i hořkosladkým návratem do krajiny rodné Vysočiny. "Myšlenky jsou jako noc temné" a jejich náladu podtrhuje i uzavřená brána zpustlé zahrady, v níž pobýval básník Reynek. Vyvolenými tvůrci jsou pro autorku i Skácel s Holanem, po nich však následuje už jen nesnadné přistoupení k víře, chvíle, kdy "plevy pýchy" spolu se sebestředností opouštějí lidskou duši a nastupují "trvalé okamžiky" radosti, které přináší "slast z doteků Boží přítomnosti". Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze