Severovýchodní území Bulharska bylo před sto lety "zlatou" Dobrudžou, úrodným a bohatým krajem: avšak Turci a domácí statkáři vykáceli tamější lesy a proměnili úrodnou půdu v bezvodou poušť. Román líčí, jak se v r. 1950 počal uskutečňovat velkorysý plán na zavodnění a elektrifikací Dobrudži, vypracovaný na popud Stalinův. Autor, který pobýval dlouhou dobu na různých pracovištích stavby, vypráví nejen o průběhu práce na staveništi, ale všímá si i života bulharské vesnice, měnící se vlivem technického pokroku. V postavách mladého komunisty Marina Baramova, kterého vláda posílá na stavbu jako hlavního vedoucího, a krajského tajemníka strany Kosty Božilova, vytvořil autor nové, životně pravdivé typy stranických pracovníků. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně