Material. pojetí dějinných událostí a výsledky samostat. bádání o napoleonské epoše odlišují monografii sov. historika od většiny historiografie, která idealisuje N. jako dovršitele Velké revoluce. Tarle ho naopak charakterisuje jako likvidátora ideálů a sil této revoluce, jejíž národní válku vystřídává imperialistickým výbojem. Permanentní válkou, využívající v dosud nebývalém měřítku hospodář. a lidského potenciálu a vedenou jedinečným vojenským geniem, buduje světovou říši v úzkém zájmu franc. obchodní a průmyslové buržoasie, a vytváří despoticky na troskách feudalismu podmínky pro kapital. vykořisťování námezdné práce. Hospodářský a vojenský souboj s kapitalisticky pokročilejší Anglií posléze prohrává, říše se zhroutí a zbývá jediný kladný přínos: uspíšené rozbití hospod. zaostalého feudalismu v celé Evropě. V závěr. kapitolách podává autor výklad pojmu "bonapartismus" a kritický přehled napoleonské historiografie. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR