Musrepovův román z Velké vlastenec. války autobiografického charakteru přináší významný prvek do thematiky sov. válečné prósy. V příbězích prostého příslušníka kazašského národa podává klíč k pochopení přerodu, neotřesitelné soudružnosti a nadšeného budovatel. úsilí těch národů SSSR, které ještě donedávna žily kočovným způsobem a v polofeudálním zřízení. Pasáček Sartelejev uprchne z obavy před trestem z rodného aulu, potuluje se na čas jako bezprizorný s jinými dětmi, je chycen a dopraven milicionáři do dětského útulku. Zde vyrůstá v pilného žáka a oddaného stoupence přeměny Kazachstanu v kvetoucí oblast Sov. svazu. Je určen na holičství, ke kterému nejeví chuti, ale naleznuv k této práci uvědomělý poměr sov. člověka, brzy v ní vynikne. Jako voják je přidělen k pohraniční stráži a za války dosahuje jako rotný nejvyššího uznání: stává se Hrdinou Sov. svazu. Pásmem rušných výjevů z fronty i z týlu, které jsou novým svědectvím ideové i bojové převahy sov. lidí nad fašistickým útočníkem, proplétají se episody, ilustrující krásný poměr Kazacha-komunisty k matce, ženě a přátelům. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR