Utopický román "Železná pata" zachycuje formou zápisků ženy amerického revolucionáře, publikovaných pomyslně kolem r. 2600, obraz společenských zápasů v USA koncem 19. a zač. 20. stol. Ústřední postavou je revolucionář ArnoštEverhard, vůdce povstání proti oligarchii monopolistických trustů - Železné patě. Ideologickým nedostatkem románu je, že proti oligarchii s jejími žoldáky staví nevýraznou masu, neschopnou organisovaného boje. Revolucionáře líčíjako spiklence a anarchisty, odtržené od masy. - Povídky ( Rozdělat oheň, Láska k životu, McCoyovo sémě, Mapuhi a jeho dům, "Ja-ja-ja", Čajnago, Kaňon celý ze zlata, Kousek hovězího, Obrázky, Odpadlík) jsou seřazeny tak že v prvnípovídce zápasí jediný člověk sám s nepřátelskými silami přírody, v druhé je již náznak vztahů mezi lidmi, ve třetí bojují lidé společně proti požáru; zde již také zřetelněji vystupují jejich vztahy. Složitost sociálních vztahů sestupňuje, až vrcholí v poslední povídce, podávající obraz nejstrašnějšího výstřelku třídního boje, vykořisťování dětské práce. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR