Joachim Murat (1767–1815) byl venkovan z francouzského jihu a voják, který se přidal k Francouzské revoluci. V Itálii získal pod Bonapartem generálské epolety a v Egyptě pověst skvělého jezdeckého velitele. Stal se Bonapartovým švagrem a při vzniku císařství maršálem i císařským princem. Šel z tažení do tažení, z bitvy do bitvy a toužil po slávě i moci. Napoleon mu dal velkovévodství Berg a v roce 1808 z něj učinil neapolského krále, kterého ale pokládal jen za svou loutku. Muratův svár mezi oddaností Napoleonovi a touze po samostatnosti kulminoval s francouzskými prohrami a král Gioacchino, tedy Joachim, nevěděl, zda myslet víc na svého císaře, nebo na sebe. Snaha po udržení neapolské koruny jej vedla k přechodu do tábora Napoleonových protivníků a nakonec ho dovedla před popravčí peloton v kalabrijském Pizzu. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU