Kniha českého filozofa se zabývá komparací transcendentální koncepce zkušenosti u dvou německých novověkých filozofů, I. Kanta a E. Husserla.Tyto koncepce měly podstatný vliv na dějiny západní filozofie, zejména na teorii poznání, ale např. i na metodologii vědy. Problematická na komparaci myšlenek obou filozofů je zejména Husserlova kritika Kanta a otázka její spolehlivosti, čemuž je věnována poslední ze tří částí knihy. První část představuje a interpretuje Kantovu teorii zkušenosti v prvním vydání jeho Kritiky čistého rozumu, z níž čerpal Husserl. Druhá část přestavuje vývoj Husserlovy transcendentální pozice v jeho fenomenologii a poskytuje řadu dílčích komparací s Kantem. Třetí se kriticky zabývá Husserlovou interpretací Kanta. V úvodu a závěru je mj. představena autorova kritika dosavadních prací věnovaných srovnání Kanta a Husserla. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze