Autorizovaná biografie významného režiséra Autopsie je jedinou autorizovanou biografií Juraje Herze a zároveň jeho otevřenou výpovědí o posledních pěti dekádách československé a později české kinematografie. Juraj Herz vypráví s nezvyklou upřímností nejen o pozadí natáčení svých filmů, které se dnes řadí do zlatého fondu československé kinematografie, ale jeho vzpomínky jsou zároveň svědectvím o době nedávno minulé a o podmínkách, ve kterých žili a tvořili čeští a slovenští filmaři a divadelníci druhé poloviny dvacátého století. JURAJ HERZ (*1934) Filmový a divadelní režisér, scenárista a herec, člen Evropské filmové akademie (EFA). Natočil více než třicet celovečerních filmů a za svoji práci získal desítky profesních ocenění, například Zlaté medaile 1972 a 1979 na festivalu v Sitges za Spalovače mrtvol a Pannu a netvora, Zlatého Huga 1973 na festivalu v Chicagu za Morgianu, nebo Cenu OCIC 1979 a nominaci na Zlatého medvěda 1979 na festivalu v Berlíně za Den pro mou lásku. Nominován byl i na jednu z nejvýznamnějších světových cen vůbec, Zlatou palmu na festivalu v Cannes 1972 za Petrolejové lampy. Je trojnásobným držitelem Bavorské státní filmové ceny za filmy Hloupá Augustina (1993), Lara – Meine Jahre mit Boris Pasternak (1994), Habermannův mlýn (2010) a mnoha dalších cen včetně Křišťálového glóbu z filmového festivalu v Karlových Varech 2010 za dlouholetý umělecký přínos světové kinematografii. Dramaturg ČT a spoluscenárista Herzových filmů (Habermannův mlýn a nyní nový projekt) Jan Drbohlav v posledních letech žil blízko uznávaného filmového a divadelního režiséra Juraje Herze, který se proslavil především filmem Spalovač mrtvol. Tento nyní už téměř osmdesátiletý člověk nikdy nenapsal ani neautorizoval žádnou biografii, proto jej J. Drbohlav přesvědčil, že už je čas… V životě JH jsou totiž etapy málo známé, ale o to zajímavější. Tak jako paměti Otakara Vávry byly téměř přehledem dějin českého filmu 20. století, Herz sice obsáhne „pouze“ jeho 2. polovinu, ovšem dá se říci, že byl u všeho důležitého – část dětství strávil v koncentračním táboře, pracovat začal v Semaforu v 50. letech, pak dělal asistenta dvojici Kadár/Klos u oscarového Obchodu na korze, pak přišel Barrandov a zmíněný Spalovač… Tím ovšem jeho život a sláva zdaleka nekončí. Následovaly třeba Petrolejové lampy, Morgiana, ale také Holky z porcelánu, Upír z Feratu apod., ale i problémy se socialistickým zřízením a zákazem činnosti, které řešil v roce 1987 emigrací. Herz umí výborně, vtipně a otevřeně vyprávět a Drbohlav z jeho paměti vydoloval mnoho zajímavého nejen pro filmové fandy. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz