Krajina mezi Pacovem a Lukavcem, rozložená na rozhraní Táborska a Českomoravské vysočiny - těmito slovy vymezuje spisovatel Ladislav Stehlík rodný kraj Antonína Sovy, položený do zamyšleného prostředí jižních Čech. Pro Sovu se toto místo stalo symbolem návratů a stálým inspiračním zdrojem. I proto mu věnoval sbírku impresionisticky laděných veršů, poprvé vydanou roku 1893. Zachycuje v ní svůj niterný vztah k této lokalitě, kterou popisuje z hlediska proměn jednotlivých ročních období, všímá si přírodního souladu a harmonie a navozuje povznášející náladu a citovou vřelost, jež se ho zmocní pokaždé, kdykoli tyto končiny opět navštíví. Sova své verše také oživuje rázovitými figurkami a postavičkami, které tu kdysi potkal, popisuje květiny, jež zde rostou, zvířata, jež tady našla svůj domov. Zaznamenává také některé charakteristické venkovské zvyky či tradice a někdy se vrací i do minulosti a vzpomíná na to, co viděl a co už je během času navždy překonáno. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze