V deseti kapitolách se maďarská filmová teoretička zabývá především teorií dramatičnosti filmu. Při svých úvahách vychází nejen z názorů některých filmových teoretiků, ale zejména z vlastní znalosti tzv. autorských filmů. Zkoumá společenské příčiny vzniku filmu vzhledem k jeho dramatické skladbě a metodě jeho projevu, zamýšlí se nad elementárními účinky filmu, nad otázkami filmové řeči, zobrazováním prostoru a času, nad dějovou stavbou, dramatičností rytmu apod. Zdroj anotace: NKP