Autor se básnicky laděným jazykem snaží zachytit atmosféru krajiny zvané Sudety. Z jeho textu dýchá až tíživá melancholie a smutná krása oblasti, těžce zkoušené dějinami. Ústřední postavou knihy je asi pětačtyřicetiletý muž (možná autor sám), který se vrací do míst, kde prožil dětství a léta dospívání. Fibigerova výpověď má sice plno hořkých tónů, zároveň však v sobě nese důrazné varování před ničivými silami, které ve svém historickém důsledku mohou výrazně narušit přirozený vývoj území, které by za jiných okolností vypadalo zcela jinak než dnes. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz