Stěžejní dílo sovětské historiografie řeší základní otázky vzniku, vývoje a rozpadu kyjevského státu. Autor vyvrací teorie normanistů i buržoasních nacionalistů a rozsáhlým rozborem pramenů i výsledků dřívějšího bádání dospívá k závěru, že velký staroruský stát vznikl jako nadstavba raně feudálních výrobních poměrů, které pomohl zformovat a upevnit. Historický význam epochy Kyjevské Rusi shrnuje autor v této tezi: "Dějiny kyjevského státu nejsou dějinami Ukrajiny, ani dějinami Běloruska, ani Velkoruska. Jsou dějinami státu, který umožnil vyrůst jak Ukrajině, tak Bělorusku a Velkorusku." - Hlavní část díla, které má podstatný význam i pro řešení otázek dějin starých Slovanů, tvoří zkoumání výrobních poměrů, společenských vztahů a politického zřízení Kyjevské Rusi. Pak následuje nástin politických dějin kyjevského státu. - Překlad je pořízen podle vydání z r. 1949. Připojena je studie B.D. Grekova: Genese feudalismu v Rusku ve světle učení J.V. Stalina o základě a nadstavbě. Zdroj anotace: NKP