Studie zkoumá hudební vývoj dítěte jako integrační složku jeho psychogeneze a harmonického rozvoje s výrazným společenským dosahem, jako dialektický proces zrání a učení. Opírá se o vlastní výzkum na základních školách a vědecké experimenty. Chce přesvědčit, že na základní škole je možno hudebně rozvíjet každé dítě, a to jako součást utváření vnitřně bohatého člověka naší společnosti. To předpokládá radikálně změnit koncepci hudební výchovy, spojit ji s životem dítěte, jeho možnostmi a potřebou hudební sebeaktualizace, zaměřit se na tvořivou aktivitu a individualizaci. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR