Realistický román z dějin starověkého Egypta, podávající podle požadavků doby svého vzniku (1895) jeho historicky věrný obraz, opřený o studium vědeckých pramenů a o přímé citáty starých egyptských literárních památek. Líčí dobu krátké bouřlivé vlády faraona Ramzesa XIII. v 11. stol. př.n.l., zobrazuje život všech vrstev starověké egyptské společnosti: sedláků, úředníků, vojska, dvora faraonova, a ukazuje také na postavení cizinců (Féničanů, Řeků, Židů) žijících v Egyptě. Pokrokový mladý panovník chce ve prospěch utiskovaných rolníků provést rozsáhlé reformy, především odejmout státní moc třídě kněží, která se ze zdrojů státních příjmů nejvíce obohacuje. Svých cílů chce však dosáhnout radikálními prostředky, v přítomné době nevhodnými a neúčinnými: válkou a spoléháním na pomoc cizozemských finančníků. Zároveň svou nerozvážností a špatným výběrem přátel se vydává do rukou odpůrců a je jimi zahuben. Jeho myšlenky uskuteční třída, proti které bojoval a která si obratnou politikou ještě upevní svou moc. Autor odsuzuje takto romanticky neukázněného jednotlivce, podceňujícího moc a státnickou moudrost protivníkovu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR