Pokusy o narušení integrity fotografického obrazu jsou stejně staré jako fotografie sama - zpočátku z důvodu dosažení větší uměleckosti fotografie či zápasu s technickými limity nově vznikajícího média, bohužel ale i jako služba propagandy nebo pokus změnit historii. V éře digitální fotografie se možnosti retuše výrazně zjednodušily, s příchodem internetu se v civilizovaném světě zjednodušil přístup k informacím, které popřít nelze; klame se však dál. Digitální montáže a další úpravy fotografií používají dnes novináři ke zvýšení účinků fotografií (zvýraznění tmavé pleti amerického boxera O. J. Simpsona - dnes eticky nepřípustné; fiktivní setkání lidí, kteří nikdy nemohli být pohromadě; estetické zdokonalování portrétovaných celebrit). Čtenáři jsou tak poprvé konfrontováni s faktem, že nemohou spoléhat na to, co vidí. Pokud se manipulovaná fotografie vydává za autentické obrazové svědectví - k čemuž dochází např. v důkazních řízeních u soudu - je nutná forenzní analýza digitálních dat, jakési detektivní pátrání po pravosti materiálu. Doplněno případovými studiemi a etickými kodexy. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz