Kniha je součástí širšího projektu, který zkoumá Kantův „vynález“ autonomie prostřednictvím rozhovorů s vybranými postavami evropské filosofické tradice.Co je pravdy na podezření, že autonomie, chápaná jako sebevztah rozumného subjektu, není schopna náležitého vztahování se k jinakosti – ať už je jí míněna jinakost druhého člověka, světa či jinakost boha? Je nutno tuto základní Kantovu myšlenku opustit, a spolu s ní celou tradici „egologické“ racionality, nebo je možné ji nějak vylepšit pomocí impulsů od Kantových pokračovatelů či oponentů? Tento svazek zve čtenáře k promýšlení těchto otázek spolu s B. Spinozou, A. Schopenhauerem, F. Nietzschem, M. Heideggerem, K. Jaspersem nebo J. Patočkou. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze