Z upřímného výkladu postupu vlastní tvůrčí práce básníkovy vyplývá, jak Majakovskij si byl vědom pravého poslání poesie a jejího zacílení na potřeby dělníků a rolníků. Na své proslulé básni "Sergeji Jeseninovi" ukazuje názorně, jak se rodí a vyvíjí každé umělecké dílo. Z předběžných podmínek, mezi něž patří především "sociální objednávka na dnešek", uvažuje M. o rytmickém polotovaru, o významu rýmu a zvukové kvalitě verše a konkretně uvádí, jak je možno a nutno slovem působit na revoluční zástupy. K boji a k literární agitaci musí být použito i jednotlivých složek básně, zvláště výběru a opracování slovního materiálu. Taufrova přednáška hodnotí nejprve význam prvého klasika ruské sovětské poesie, načež na několika příkladech demonstruje, jak více než tříletou prací vznikal Taufrův výbor "Z díla Majakovského", jak obtížné bylo vystižení jazyka tohoto revolučního básníka, především jeho novotvarů, složenin i nečekanýcb slovních obratů. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR