Ambrož, přezdívaný svými přáteli Homér, je známý spíše v hudební sféře než v oblasti literární tvorby. V jeho nekonvenčních vystoupeních se vždy vyskytuje očividná snaha protestovat proti jakémukoli státnímu establishmentu či společenskému zřízení. Základním tématem Ambrožovy poezie se pak stává destrukce v nejrůznějších polohách, která se dále promítá i do prožitků z jeho vlastního života. Pro tento účel zvolil autor metodu vázaného verše, v němž bohatě uplatňuje slangové mechanismy či funkční vulgarismy. Jde tedy o texty, jež jsou patrně mnohem lépe vnímány při sólové interpretaci či ze zvukových záznamů než v graficky bezchybně vybaveném svazku. Jejich nevýhodou je také skutečnost, že zaujmou pouze určitou část populace. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze