Dvorského soubor lze chápat jako vyhraněný příspěvek do kategorie modernistické literatury. Autorův opus v sobě nese sklon k poválečnému českému surrealismu, i když se zde prvky tohoto směru objevují pouze v dílčích náznacích. Dvorského snahou bylo totiž napsat takové texty, které svou úrovní i myšlenkovým vyzněním vzbudí nejrůznější polemiky a interpretace. Hra na ohradu proto představuje celou řadu pochybností, ústících do pocitu tížívého napětí mezi tvořivostí a rozpadem. Jedním z hlavních motivů je tak obraz zpustošené knihovny, v níž spadl strop a jednotlivé svazky jsou promočeny nebo se rozkládají. Takto definovaný prostor však také dává autorovi možnost, aby zachytil nepatrné území, jež je sice vhodné pro nastolení vnitřní svobody, ale zároveň v sobě skrývá i nebezpečí fatálního omezení. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz