Spisovatel, zakladatel teorie architektury, usměrnil svým dílem napsaným kolem r. 1450 dosud nevyhraněný vývoj stavitelství. Za předlohu měl dílo Vitruviovo. V prvních pěti knihách odpovídá na různé otázky týkající se především stavebního materiálu, provedení a účelnosti staveb. Ve druhé části se oprošťuje od antických spisovatelů a věnuje se kompozičním otázkám architektury. Jeho spis ocenil i básník Lodovico Ariosto a vliv jeho myšlenek je patrný také v díle Michelangelově a Leonarda da Vinci. Dodnes jsou cenné stati o měřítku, rozvržení hmot, vztazích částí k celku apod. Alberti ukazuje na mnoha příkladech celistvé pojetí architektury a urbanismu, ono komplexní myšlení, které je nutné zdůrazňovat zvláště v současné době. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR