První příběh je vyprávěním o studentce, která zabránila rodině odložit starou a nemocnou babičku do domova důchodců a která jí dosloužila, druhý je pokračováním se stejnými osobami a líčí osud stejné mladé ženy, která, již vdaná, doslouží takto kamarádovi umírajícímu na sarkom. Třetí příběh je historií narkomanky a čtvrtý vypráví o milostném citu mezi mentálně postiženou dívkou a vojákem civilní služby v Bohnicích, které končí tragedií obou. Všechny 4 prózy budí dojem silně autobiografického vyprávění, které je zcela oproštěno od sentimentu a banálních frází, které je však hluboce lidské. Kniha je psána krásným jazykem a svědčí o autorčině talentu i bystrém pozorovacím talentu. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze