Co se stalo s kdysi sebevědomým zemským stavovstvím v čase po skončení třicetileté války? Na jakých základech stálo ve druhé polovině 17. století praktické fungování správního aparátu? Jak se do poměrů dílčích dědičných zemí promítaly války vedené habsburskou monarchií na vzdálených evropských bojištích a jaký vliv měly na domácí poměry místní společenské elity? Na tyto a mnohé další otázky se snaží nalézt odpovědi autor této knihy. Činí tak primárně prostřednictvím analýzy bernictví, neboť právě placení daní plynoucích dominantně na krytí vojenských výdajů, stejně jako návazná péče o četné regimenty císařské armády zaměstnávaly domácí politickou reprezentaci ze všeho nejvíce. Nutnost čelit do té doby nepoznaným finančním a materiálním nárokům vedla zemské politické představitele sdružené do stavovských korporací k tomu, aby se pokoušeli (byť velmi neochotně a teprve pod tlakem tragických událostí) posunout moravskou společnost na vyšší organizační úroveň a přispívali tak k tvorbě společenských struktur, které jsme dnes zvyklí nazývat státem. Kniha navazuje na obdobně pojaté současné výzkumy rakouských zemí a je chápána jako příspěvek do širší diskuse o vnitropolitické povaze habsburské monarchie v 17. a 18. století. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz