Společenský význam role manažerů v byznysu roste tak, jak roste význam jejich pivotálního postavení v trojúhelníku zájmů vlastníků, zaměstnanců a zákazníků. Napětí v uvedeném trojúhelníku roste nebývalým tlakem vlastníků na co nejrychlejší a největší dividendu, tlakem nových generací zaměstnanců na zohledňování jejich požadavků na work-life balance, často při poklesu jejich výkonu i kvality práce, a nebývalou konkurencí na trhu a bojem o zákazníka. Manažerské „řemeslo“, které se lze naučit, je v současné době zmapováno a široce popsáno, k dispozici je celá řada známých postupů a best practice. Problém však spočívá ve schopnosti jejich aplikace v konkrétních případech, neboť každý doporučovaný postup či každý vybraný úspěšný případ jsou vázány na zcela specifické vnitřní a vnější podmínky firem, a proto nejsou zcela přenositelné. Rozhodující schopnost manažera spočívá právě ve výběru, pro jeho situaci, nejvhodnějších postupů a metod a ve flexibilním způsobu jejich aplikace. Manažer dneška musí být nejen leader, ale i vizionář, který je schopen anticipovat jak možnosti budoucího technického a technologického rozvoje, tak především budoucích požadavků trhu. A k tomu je potřeba mít hluboké znalosti o zákonitostech vývoje společnosti. Manažerské rozhodování je umění a obsahuje racionální i intuitivní komponenty a určité rozhodovací činnosti. Přes všechny dílčí i obecnější prognózy vývoje fenoménu business intelligence v kontextu manažerského rozhodování je vysoce pravděpodobné, že kreativní lidský činitel, zejména pokud jde o strategické rozhodování, zůstane nenahraditelný. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz