Kniha vyšla po prvé r. 1942, v době nejtěžší okupační poroby. Po druhé byla vydána r. 1947, na mnoha místech opravena a doplněna. Je to jedna z nejvýznamnějších a nejtypičtějších sbírek Halasových. Křtěna hrůzami protektorátního temna, vyjadřovala víru v lepší příští národa, i když z censurních důvodů nemohl básník mluvit otevřeně. Jako v předcházející knize "Naše paní Božena Němcová" vedl Halas čtenáře pro posilu k autorce "Babičky", tak v této knize vede své čtenáře k Nerudovi, Mánesovi a Smetanovi. Jiným takovým zdrojem víry byly básníkovi naše děti, o nichž a pro ně napsal několik básní. Knihu doplňují básně pozdravné a několik básní na rozloučenou, věnovaných našim známým spisovatelům a malířům. Toto třetí vydání knihy se přidružuje textové vydání druhého, autorem doplněného a upraveného. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR