Osudy sekularizačních teorií v moderní sociologii náboženství vykazují pozoruhodnou proměnu: od dříve dominantního postavení, jež umožnilo některým autorům hovořit o „sekularizačním paradigmatu", k dnešnímu statusu téměř nechtěného dítěte sociologické rodiny. Předložená kniha se na pozadí sekularizační debaty snaží dokázat, že ani jedna ze zmíněných krajních pozic nemá své opodstatnění. Hovořit při sociologickém studiu náboženství v moderních společnostech „jazykem" sekularizace má i dnes smysl, pakliže se oprostíme od jeho (naivně) osvícenských konotací a k teoriím, které stavějí na konceptu sekularizace, přistupujeme analyticky a s pečlivým využitím empirických dat. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz