V krátkých povídkách, jazykem meziválečných sentimentálních románů, se představují rázovité, ze současného pohledu už téměř exotické, ale nepochybně reálné postavy. Autor vzpomíná na vlastní meziválečné dětství, ale jde mu především o přiblížení tohoto dnes již neexistujícího, násilně zaniklého světa. Proto také bedlivě objasňuje některé zvláštnosti tradičního židovského života. V příbězích zřejmě tradovaných v rodině se vrací až do C&K Rakouska (titulní povídka) a formou téměř anekdotickou podává až neuvěřitelné zážitky svých předků, jinde jen vypráví, jak šel život. To vše překryto závojem nevyřčené bolesti nad tím, že naprostá většina postav a postaviček tohoto idylického vzpomínání nepřežila válečné transporty. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze