Svědectví o létech strávených v komunistických vězeních. Hrdinka v nich strávila 50. léta. Zachycuje zde běžný život vězeňkyň v této době. S politickými vězni bylo zacházeno hůře než s vrahy, byla porušována jejich základní lidská práva. Dagmar Šimková líčí situace, které byly na denním pořádku – hrubé zacházení, špatné hygienické podmínky, násilí ze strany spoluvězeňkyň (i sexuální) i dozorců. Strhující vzpomínky ženy, která byla 14 let nespravedlivě vězněná komunistickým režimem, v elitní společnosti mj. prof. Růženy Vackové, katolické spisovatelky Niny Svobodové, skautské aktivistky Dagmar Skálové aj. Po návratu z vězení se jí podařilo emigrovat za sestrou do Austrálie, kde studovala umění, historii, archeologii, psychologii a sociologii. Věnovala se také práci pro Amnesty International, uspořádala několik výstav a úspěšně působila také jako filmová kaskadérka. Zdroj anotace: OKCZ - ANOTACE Z WEBU