Počet záznamů: 1  

Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století

  1. SYS1065884
    LBL
      
    02177nam-a2200553-i-4500
    003
      
    CZ-CbJVK
    005
      
    20240419224033.6
    007
      
    ta
    008
      
    210226s2020----xr-----f------001-0-cze--
    015
      
    $a cnb003310085
    020
      
    $a 978-80-7465-444-2 $q (brožováno)
    035
      
    $a (OCoLC)1245648114
    040
      
    $a ABA001 $b cze $e rda
    043
      
    $a e-xr---
    045
      
    $a u-u-
    072
    -7
    $a 322 $x Politika a náboženství. Vztahy mezi církví a státem $2 Konspekt $9 15
    080
      
    $a 32:1 $2 MRF
    080
      
    $a 322:27-67 $2 MRF
    080
      
    $a 27-64:1 $2 MRF
    080
      
    $a 2-1:101 $2 MRF
    080
      
    $a (048.8) $2 MRF
    100
    1-
    $a Šolcová, Kateřina, $d 1968- $7 jo2014810455 $4 aut
    245
    10
    $a Kapitoly z dějin politické filosofie v českých zemích 17. století / $c Kateřina Šolcová, Stanislav Sousedík
    264
    -1
    $a Červený Kostelec : $b Pavel Mervart, $c 2020
    300
      
    $a 253 stran ; $c 21 cm
    336
      
    $a text $b txt $2 rdacontent
    337
      
    $a bez média $b n $2 rdamedia
    338
      
    $a svazek $b nc $2 rdacarrier
    504
      
    $a Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstřík
    520
    3-
    $a Kniha přináší analýzu některých příspěvků k politické filosofii vzniklých na protestantské a katolické straně v českých zemích v 17. století. První část knihy se zabývá spisy protestantskými z období před rokem 1620, jejichž autoři (Georg Erast Tschernembl, Jan Jesenský) často přímí účastníci probíhající stavovské revolty navázali na myšlenky kalvínských monarchomachů a snažili se obhájit odpor proti katolickému vladaři na základě tohoto teoretického východiska. Další významný myslitel J. A. Komenský se sice na politickou oblast primárně nezaměřoval, nicméně v rámci svého rozsáhlého díla pojednal i některá politická témata, jimiž předznamenal budoucí osvícenecké tendence. V pobělohorské době se v českých zemích působící myslitelé zabývali tehdy v učeneckých kruzích horlivě diskutovanou otázkou, zda lze připustit existenci tzv. filosofického hříchu, tj. prohřešku proti přirozenému zákonu, a to i za předpokladu, že by nebylo Boha. Význam problému spočívá v tom, že připuštěním filosofického hříchu, byly položeny předpoklady k rozvoji pozdějších, již sekularizovaných podob přirozenoprávní teorie. Autoři ukazují, že v Čechách působící učenci, Rodrigo de Arriaga a Jan Caramuel z Lobkovitz se přiklonili k myšlence možnosti filosofického hříchu. Nauka, kterou zastávali, byla však církevními úřady prohlášena r. 1690 za bludnou. Vedle toho věnují autoři v této části pozornost i počátkům teoretické reflexe národností otázky, jak ji lze zachytit na německé straně u pražského františkána Bernharda Sanniga, na české u Bohuslava Balbína. $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788074654442 $2 OKCZ - ANOTACE Z WEBU
    648
    -7
    $a 17. století $7 ch460555 $2 czenas
    650
    07
    $a politická filozofie $z Česko $y 17. století $7 ph115786 $2 czenas
    650
    07
    $a křesťanství a politika $z Česko $y 17. století $7 ph417914 $2 czenas
    650
    07
    $a křesťanství a filozofie $z Česko $y 17. století $7 ph115075 $2 czenas
    650
    07
    $a teologie a filozofie $z Česko $y 17. století $7 ph332188 $2 czenas
    655
    -7
    $a monografie $7 fd132842 $2 czenas
    700
    1-
    $a Sousedík, Stanislav, $d 1931- $7 jk01120584 $4 aut
    910
      
    $a CBA001
    FMT
      
    BK

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.