Počet záznamů: 1
SYS 0715912 LBL 01017cam-a2200301-i-4500 003 CZ-CbJVK 005 20240507223526.5 007 ta 008 170518s2017----xr-af--e------000-j-cze-d 015 $a cnb002899124 020 $a 978-80-7577-067-7 $q (vázáno) : $c Kč 269.00 035 $a (OCoLC)1000502308 040 $a KLG001 $b cze $d CBA001 $e rda 072 -7
$a 821.162.3-3 $x Česká próza $9 25 $2 Konspekt 080 $a 821.162.3-32 $2 MRF 080 $a (0:82-32) $2 MRF 100 1-
$a Myšková, Ivana, $d 1981- $7 jo2003190766 $4 aut 245 10
$a Bílá zvířata jsou velmi často hluchá / $c Ivana Myšková 250 $a První vydání 264 -1
$a Brno : $b Host, $c 2017 300 $a 203 stran, 20 nečíslovaných stran obrazových příloh : $b ilustrace ; $c 21 cm 336 $a text $b txt $2 rdacontent 337 $a bez média $b n $2 rdamedia 338 $a svazek $b nc $2 rdacarrier 520 3-
$a Jsou uvězněni ve svých životech jako jelení šíje ve zpuchřelé pneumatice, chřestí garnýžemi, rozkrajují hálky a budí žlabatky, sestrojují lapače času, a hlavně srdnatě pojídají nahnilá jablíčka pravdy. Ženy zaplavují muže tirádami a muži na ženy sesílají mlčení. Postavy této knihy jsou si dobře vědomy svých slabostí a za své viny očekávají spravedlivý trest. Nejsou vláčeny neblahými historickými událostmi, na pořádné drama si zadělají samy. Pořád se něčeho bojí, hodně se štítí a občas někoho nedopatřením zabijí. Snad by trocha sebelásky vedla ke šťastnějším koncům i začátkům. Ale jak ji do nich vpravit, aby ji nevyzvracely? Z ohlasů na knihu: O souboru povídek Ivany Myškové stále platí slova, jimiž její prvotinu Nícení charakterizovala Alexandra Berková: Text, který může zklamat polykače příběhů, ale jejž je radost číst: nejvyšší jazyková vytříbenost, kultivovanost výrazu, brilantní surfování na špici verbální vlny. Druhá knížka má však navíc náboj, co nezklame ani ty „polykače“; autorčina „verbální vlna“ je dějotvorná. Tvoří tragikomické situace s erotickou podšívkou, aby vzápětí roznítila odpovědi na matoucí otázky. Nese vzkaz, že soucit povznáší a vede k obohacení. Antonín Bajaja Čtenář si jistě všimne, že každou z jedenácti čísel povídkové sbírky Ivany Myškové předchází motto, pozoruhodný citát z nejrůznějších autorů. Spisovatelku jako by inspiroval k budování situací. Buduje je velmi vynalézavě. Souvislost s mottem se vynoří později a je vždy překvapivá. Tento typ prózy patří k uměleckému rodokmenu, jejž v české literatuře představují například Věra Linhartová nebo Jiří Kratochvil: oporou a průvodcem hravého tvůrčího procesu je vědomí, že jde o umělé dílo. Ivana Myšková si přitom počíná po svém. Vývoj situací řídí naléhavá, přímo posedlá fantazie: míří ke stále nečekanějším a vrývavě konkrétním detailům, k zážitkům a myšlenkám, které náhle zavoní nebo zapáchají „skutečným životem“. Vyprávění zní jednou humorně, ba groteskně, jindy účastně. Pokaždé mě zaskočilo jako úchvatné dobrodružství odehrávající se v lidském světě plném nepojmenovaných prohlubní. Vypovídá o současném člověku: o tom, co zvedá vypravěččina obraznost odněkud ze dna. Milan Uhde Ivana Myšková (*1981) vystudovala Literární akademii v Praze. V letech 20072013 působila na stanici Vltava ČRo. Nyní je na volné noze. V roce 2007 debutovala rozhlasovou hrou Odpoledne s liliputem, o pět let později jí nakladatelství Fra vydalo prozaickou prvotinu Nícení. $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788075770677 $2 Web obalkyknih.cz 655 -7
$a české povídky $7 fd133971 $2 czenas 910 $a CBA001 FMT BK Citace
Počet záznamů: 1