Tři prózy přinášejí tradiční autorovo téma, zobrazení dramatu války skrze nitro jedince, přičemž společným rysem všech je odmonumentalizované hrdinství, o němž místo patetických slov a gest mluví sám prostý čin. Rozdíl mezi prvními dvěma (Past, Čtvrtý nezdar) a třetí (Žít do svítání) je v tom, že zatímco v prvních dvou je hrdinství dosahováno v důsledku vnějších kritických okolností, kdy hrdina nemá jinou volbu, v poslední je toto hrdinství uvědomělejší, protože hrdina má jinou volbu. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR