Volné meditativní verše, v nichž se co do formy mnohdy uplatňuje gradační či ozvěnou působící opakování slov, zachycují zpovědi člověka žijícího ve velkém městě a trpícího rozporem mezi civilizací a přírodou. V těchto rozporech jsou zachyceny reminiscence na válku "s pobořenými domy a pobořenými lidmi", reminiscence na nepopulární skutečnosti našeho poválečného dění, ale též mnoho znepokojivých otázek, obracejících pozornost k základním hodnotám života. Sbírka se rozpadá do těchto oddílů: Neskutečné město (1949-1965), Příběhy barvy slova (1955-1966), Jak někdy začít (1965-1967), Moderní hudba (1967-1968). Zdroj anotace: Národní knihovna ČR