Příběh o překonání životní krize spisovatele, jehož tvorba se nesetkává s pochopením a jenž není šťasten i v osobním životě. Stylisticky pozoruhodné vyprávění, napsané básnicky křehkým i jadrným jazykem, je sympatické opravdovostí, angažovaností v nejlepším slova smyslu a obdivem k rodnému jazyku, z něhož podle hrdiny nelze emigrovat a v němž jedině můžeme být šťastní. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR