Autor textu vysvětluje svůj záměr v podnázvu knihy: anamnéza, diagnóza, terapie, což rozvádí v úvodní části. V ní charakterizuje venkov ze sociologického hlediska - jeho funkce, zvláštnosti, rozdíly mezi městem a venkovem atd. Snaží se hledat cestu zpátky, aby byl venkov opět svébytným společenstvím, které je otevřené (ale nepodbízí se) i vlivům zvenčí - turistickému ruchu, rekreantům i tzv. chalupářům a chatařům. Svou analýzu provádí ve třech regionech - na severu Čech v oblasti Českokamenicka, na jihu v okolí Soběslavi (známá soběslavská blata) a jako spojovací článek mezi nimi zařadil nově vzniklý mikroregion na Benešovsku, Chopos, nazvaný podle zakládajících obcí Chotýšan a Postupic. Analýzu změn a stanovení diagnózy současného stavu dokumentuje i mnoha fotografiemi (fotografem je autorův syn). Na závěr knihy pak rozebírá sociální formy přiměřené našemu venkovu; autorova teorie směřuje k obnově, ne k rozvoji. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze