V další z řady svých knih o historii 2. světové války autor popisuje a vysvětluje příčiny neuvěřitelných vojenských úspěchů Japonska po útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941. V úvodní části objasňuje mocenské ambice japonského vojenského velení, směřující k ovládnutí celé Asie, vyhnání bělochů z této oblasti, obsazení významných surovinových zdrojů a vytvoření tzv. Sféry společné prosperity Velké východní Asie. Velmi podrobně líčí období následujících tří měsíců, v nichž se Japoncům postupně podařilo vojensky obsadit Malajsii, Filipiny, Singapur, Jávu, Borneo a Holandskou východní Indii, aniž se Američané a Britové zmohli na významnější odpor. Na souši bylo japonské vítězství stejně omračující jako na moři i ve vzduchu. Příčina tkvěla zřejmě v lepším výcviku a vyšší kázni japonského vojska. Někteří japonští admirálové pomýšleli na dobytí Austrálie, Nového Zélandu a ostrovů v jižním Pacifiku. Dokonce snili o tom, že se na Kavkaze setkají s vojsky Adolfa Hitlera a rozdělí si s ním svět. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz