Vzpomínky člena předsednictva Komunistické strany Italie na fašistické věznice podávají obraz neohroženého a nekompromosního postoje uvědomělého proletáře před fašistickou, policií, před fašistickým soudem a před vězeňskými pochopy, ukazuje, jak komunisté přes všechen teror mussoliniovského režimu zachovávali kázeň a solidaritu, organisovali kolektivní studium a i při těžkém utrpení duševním i tělesném zůstávali oddanými členy strany, bojovníky za nový společenský řád. Zdroj anotace: NKP