Počet záznamů: 1
Kalista, Zdeněk, 1900-1982 - Autor
Vyd. 2., (Včetně exilových vyd. 4.) - Praha : Garamond, 2005 - 196 s. ; 22 cm
ISBN 80-86379-90-6
16.-18. století
baroko kultura a společnost
úvahySignatura C 319.212 Umístění 7.034 - Renesance, baroko, rokoko Údaje o názvu Tvář baroka : poznámky, které zabloudily na okraj života, skicář problémů a odpovědí / Zdeněk Kalista Záhlaví-jméno Kalista, Zdeněk, 1900-1982 (Autor) Údaje o vydání Vyd. 2., (Včetně exilových vyd. 4.) Vyd.údaje Praha : Garamond, 2005 Fyz.popis 196 s. ; 22 cm ISBN 80-86379-90-6 Číslo nár. bibl. cnb001580749 Předmět.hesla 16.-18. století * baroko - Evropa * kultura a společnost - Evropa - 16.-18. století Forma, žánr úvahy Konspekt 930.85 - Dějiny civilizace. Kulturní dějiny MDT 930.85"15/17" , 316.72/.75 , (4) , (0:82-4) Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština Ve volném výběru 7.034 - Renesance, baroko, rokoko Druh dok. KNIHY Již slepý autor psal s obdivuhodnou pílí tyto své rozpravy s pomocí přátel a spolupracovníků. Jde o práci naprosto ojedinělou, psanou velice emotivně - při zachování stylu vědecké práce - i jako vyznání. Autor se snaží tlumočit čtenáři své pojetí baroka - jako epochy, která touží postihnout za viditelným světem druhý svět, podle jeho slov svět duchový. Dokazuje to na přístupu k tomuto světu u mnoha rozličných osobností barokní doby - Terezie z Avily, Rembrandta, Ignáce z Loyoly, ale i Adama Michny z Otradovic a kupodivu i J.A. Komenského. Ideu doby barokní pozorně sleduje i v malířství, sochařství a architektuře. Zabývá se srovnáním baroka s předchozími styly - gotikou a renesancí nejen v idejích, ale i v pojetí hrdiny - za barokního hrdinu pokládá (a zdůvodňuje) Cervantesova Dona Quijota. Probírá církevní řády, které nejvíce baroko ovlivnily - Bosé Karmelitány a Tovaryšstvo Ježíšovo. Jim, ale i katolické inkvizici přisuzuje úsilí nastolit proti chaosu řád a zákon, což - pro nás paradoxně - vidí i u Komenského a Galilea. Zajímavá jsou Kalistova srovnávání - srovnává epochu baroka a osvícenství, zabývá se barokním pojetím kauzality, ale i srovnáním středověkého a barokního humoru (= sklon ke karikatuře). Velice zajímavá je i myšlenka určitého souznění baroka a judaismu. Protireformaci chápe jako výraz baroka, jeho základních tendencí a principů. Autor hledá stopy baroka i v době tzv. moderní - za barokního básníka pokládá i K.H. Máchu a Františka Halase; vzorem cesty moderního člověka k Bohu mu je Jan Zahradníček. Autor končí charakteristikou baroka jako polarizací mezi hmotným světem a duchovnem. Zdroj anotace: Web obalkyknih.czNačítání…
Počet záznamů: 1