Spis zakladatele fenomenologie se zabýval statutem ideálních předmětů vědy, jejich konkrétních možností (jazyk, intersubjektivita, svět) a technikami fenomenologického popisu. Výjimečnost textu spočívá v úsilí o vymezení nového typu dějinnosti: dějinnost ideálních předmětností podléhá zvláštním pravidlům, jež se odlišují od zákonitostí empirické historie a pravidel ideálního obohacování. Přístup k samotné vědě musí být zajišťován dějinným názorem zcela nové formy! Derrida interpretuje ideovou pozici, kterou zakladatel fenomenologie zaujal ve spise Původ geometrie, kde pro obecnou analýzu dějinného vývoje vědy využívá příkladu geometrie. Podrobným rozborem díla dochází k závěru, že pouze fenomenologie může nechat zjevit nekonečnou dějinnost a před Bytím - dějinami otevřít absolutní subjektivitu smyslu a odhalit absolutní transcendentální subjektivitu jako čirou pasivně aktivní časovost (tj.intersubjektivitu). Velice osobitá polemika nejen se samotným textem, ale i s námitkami některých fenomenologů vůči zakladateli tohoto trendu. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz