Heaneyho verše jsou napsány průzračným kultivovaným stylem a naslouchají jak mytologickým bájím, tak i hlasům z dnešního Irska, především jeho venkovskému životu. Autor dokáže mistrně zachytit divokou a nehostinnou irskou krajinu, ale na druhé straně se nebojí vyhraněného politického postoje, v němž vidí Irsko v celé jeho konfliktní a tragické současnosti. Jedním ze základních znaků Heaneyho poezie však zůstává touha po starých jistotách venkovského Irska, touha, která často nabývá podoby rituálu. Antologie je znamenitě přeložena Zdeňkem Hronem, který toto vydání rozšířil o několik ukázek z autorovy nejnovější sbírky z roku 2001. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze