Kniha, otevřená v tomto vydání básnickou skladbou Pražský chodec ze sbírky Praha s prsty deště, se pohybuje na hranici básnické prózy a esejistiky a dává autorovi záminku vyzkoušet formální prostředky surrealismu. Tato intimní básnická zpověď vznikla vpředvečer 2. světové války, což se obráží i na novém, zjitřeném vztahu k hlavnímu městu, které svou jedinečnou atmosférou ovlivnilo celoživotní Nezvalovu tvorbu. Tímto dílem, jehož název převzal z jedné z povídek Guillauma Apollinaira, se básník také manifestačně přihlásil k tradici moderní francouzské literatury. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze