První česká příručka podávající přehled o vývoji středověkého hudebního myšlení, v němž měla škola vokální polyfonie důležitý význam. Kniha je členěna ve dvě části, v polyfonii vokální a instrumentální. V prvním dílu probírá autor učební látku vokálního kontrapunktu, jehož pravidla vyvozuje z příkladů mistrovských děl vyspělé vokální polyfonie. V druhé části vykládá vlastní nauku o kontrapunktu, volný polyfonní dvojhlas, tříhlas a čtyřhlas, techniku dvouhlasé a čtyřhlasé imitace a vícehlasý, dvojitý, trojitý a čtyřnásobný kontrapunkt. Knihu uzavírá studií o vzniku a vývoji skladebné techniky, forem a teorie vokální polyfonie. Zdroj anotace: Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně