Románová kronika zachycuje život pastevců stád a drobných sedláků na kopcovitých pastvinách a v samotách horských salaší kolem Liptovského Mikuláše, lidí, kteří jsou spjati s půdou v údolích, o niž musejí svádět boj s cizímnájemcem. Hlavním námětem jsou pak dramatické osudy tří generací salašníků, vylíčené na pozadí poezie pastvin a stád a přírodních scenérií. Podle kritiky A.M. Píši z. r. 1928, kdy román poprvé vyšel, Knap zde uplatňuje "zpolapohádkový živel, tajemství stroucího se nad lidskými životy, a v jeho stopách uvádí do děje nadsmyslnou souvislost lidských skutků a přísnou logiku nadsvětské spravedlnosti". Zdroj anotace: Národní knihovna ČR