"Maloměstskými historiemi" vytvořil autor nejen literární, ale i historický celek, zachycující z našich dějin konec předbřeznové doby i rok 1848. První dva příběhy líčí dožívající starou Litomyšl i její blížící se zánik. Povídka "U Rytířů" je smutnou historií šlechtičny, poslední svého rodu, která stěží udržuje rozpadávající se rodinný majetek a odolává útoku chudoby i dravým útokům "frlégra" Gausse, majitele tabákového skladu, představitele společensky neurvalého světa, měšťana usilujícího o starodávný dům. Povídka druhá, líčící život na staré poště, později požárem zničené, tvoří můstek mezi předbřeznovým příběhem prvním a "Filosofskou historií", kde rok 1848 je již hlavním středem děje. I tu Jirásek líčí biedermayerovsky idylický, spíše smutný než radostný život poštmistra a jeho sestry, ale nedá si ani ujít příležitost vylíčit v protikladu k tomuto světu život na dvoře a v čeledníku, kde žijí a pracují kočí, postilioni a ostatní drobní lidé kolem pošty. I v poslední povídce před námi ožívá Litomyšl, ale tentokráte Litomyšl mladá, studenti-filozofové. Od jara 1847, nevinného odboje a zápasu o studentské Majales až po sám vrchol jejich boje, tvoření legií a skutečný revoluční boj na praž. barikádách sleduje J. jejich život a zápas. A tímto radostným, blahého očekávání plným rokem 1848 končí prezidentské vydání prozaického souboru Jiráskova. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR