Její rozvrh je členěn jako nepřerušená litanie. První část napsal autor ve vězení, kam se dostal jako politický vězeň a je proto přirozené, že její pochmurné ladění připomíná Dantovo Peklo. Ani ve druhé části se celkové vyznání příliš nemění, ale v závěrečném dozpěvu přece jen proniká do básníkova života trochu světla a naděje. Skladba je napsána s citem pro precizní melodickou zpěvnost, v níž vyniká uchvatná práce s klasickým veršem. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze