Finský národní epos, jehož 50 run (= starobylých zpěvů, vyzrálých ústním podáním z pokolení na pokolení), zapsal a uspořádal Elias Lönnrot (1802-1884 ), jeden z největších folkloristů, ethnografů a filologů své vlasti, který tímto svým dílem pomohl vytvořit moderní finský spisovný jazyk. Dějištěm eposu je pohanská země bohatýra Kalevy (finská Karelie) a spojovacími motivy jsou vyprávění o dobrodružstvích jeho synů, o starém pěvci písní Väinämöinovi, o kováři-divotvorci Ilmarinovi, o stařeně Louhi, vládkyni severní země Pohjoly a matce krásných dcer, o které se ucházeli hrdinové Kalevaly, o bojích s přírodními živly a o jejich překonávání, a posléze ústřední epopej o vytvoření mlýnku-samomlýnku, přinášejícího lidu blahobyt. Hluboce demokratický obsah eposu, podobajícího se charakterem svého vzniku Illiadě a Odysseji, inspiroval H.W. Longfellowa k napsání Písně o Hiawatě. Překlad J. Holečka, vytvořený v rytmu originálu, vyšel po prvé r. 1894 a je prvním úplným překladem Kalevaly ve slovanských literaturách Zdroj anotace: Národní knihovna ČR