Soubor básní o okamžicích „obyčejného náctiletého“ a pak i „obyčejného ženského“ života. Slova o lásce, naději, o ztrátách partnerů i dětí, odcizení ve společnosti, o těžkém smutku zvaném deprese – a cestě z ní. Jana Knechtlová sestavila tento soubor z básní, které vznikly v posledních 25 letech. Její verše jsou elegantně prosté i radikálně upřímné. Svou poezií nás zve k tomu uvědomit si, co můžeme mít jako lidé společné. Co je to v člověku, co nemusí být ani dalšímu člověku cizí. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz