Počet záznamů: 1
Zrání
SYS 1326869 LBL 02900cam-a2200493-i-4500 003 CZ-CbJVK 005 20240918145927.0 007 ta 008 170828s2017----xr-----g------000-p-cze-d 015 $a cnb002938860 020 $a 978-80-7272-979-1 $q (brožováno) 035 $a (OCoLC)1022780154 040 $a OSA001 $b cze $d KLG001 $d OLA001 $e rda 072 -7
$a 821.162.3-1 $x Česká poezie $2 Konspekt $9 25 080 $a 821.162.3-1 $2 MRF 080 $a (0:82-1) $2 MRF 100 1-
$a Martinec, Vladimír, $d 1934- $7 jk01080340 $4 aut 245 10
$a Zrání / $c Vladimír Martinec 264 -1
$a V Praze : $b Dauphin, $c 2017 300 $a 110 stran ; $c 20 cm 336 $a text $b txt $2 rdacontent 337 $a bez média $b n $2 rdamedia 338 $a svazek $b nc $2 rdacarrier 490 1-
$a Česká slova 500 $a Správné místo vydání: Podlesí 520 3-
$a Šestá sbírka současného českého básníka (*1934) obsahuje civilně laděnou poezii, usilující o bilanční hodnocení i vyrovnání s životem a osudem.Do tří základních oddílů rozdělil Vladimír Martinec soubor těchto veršů a samotné jejich názvy ("Minulost", "Stáří" a "Smrt") naznačují, jakým obloukem se tentokrát jeho poezie rozklenula. Vzpomínky na dětství, mládí a dospívání jsou náhle nahrazeny pocity výhradně současnými, z nichž pro básníka vyplývá přirozená potřeba bilančních meditací. Najednou se dostaví jakési "vyprázdněné poznání", v němž převládá blízkost staroby a osamělosti, předtucha neodvratitelného příchodu konce, která například dává každodenní přítomnosti morového sloupu "na náměstí naproti škole" zcela nové, konkrétmější a také ostřejší souvislosti. Závěrečná část se mění v rozhovory se smrtí, v nichž ovšem autor nepodléhá zmaru, ale naopak se pokouší s tímto fenoménem hovořit smířlivě a mnohdy i s laskavým humorem. Čekání na smrt může být podle něho někdy i docela přívětivé a jak dále dokládá v $c okcz $u https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=9788072729791 $2 Městská knihovna v Praze 520 2-
$a Do tří základních oddílů rozdělil Vladimír Martinec soubor těchto veršů a samotné jejich názvy ("Minulost", "Stáří" a "Smrt") naznačují, jakým obloukem se tentokrát jeho poezie rozklenula. Vzpomínky na dětství, mládí a dospívání jsou náhle nahrazeny pocity výhradně současnými, z nichž pro básníka vyplývá přirozená potřeba bilančních meditací. Najednou se dostaví jakési "vyprázdněné poznání", v němž převládá blízkost staroby a osamělosti, předtucha neodvratitelného příchodu konce, která například dává každodenní přítomnosti morového sloupu "na náměstí naproti škole" zcela nové, konkrétmější a také ostřejší souvislosti. Závěrečná část se mění v rozhovory se smrtí, v nichž ovšem autor nepodléhá zmaru, ale naopak se pokouší s tímto fenoménem hovořit smířlivě a mnohdy i s laskavým humorem. Čekání na smrt může být podle něho někdy i docela přívětivé a jak dále dokládá v jednom textu, není to nic neobyčejného: "Prostě se smrt vkrádá do slovníku, / jako se donedávna vkrádal Bůh. / Nepřipadá mi to nepřirozené." 655 -7
$a česká poezie $7 fd133958 $2 czenas 830 -0
$a Česká slova (Dauphin) 910 $a CBA001 FMT BK
Počet záznamů: 1