Sbírka krátkých vyprávění a reflexí života v šumavských hvozdech je literárním debutem Karla Klostermanna z roku 1890. První knihu Karla Klostermanna, kterou napsal německy, do češtiny v roce 1923 přeložila Marie Stunová. Jsou to črty ze života lidí v divoké šumavské přírodě koncem 19. století, kdy do kraje romanticky drsného pohoří proniká civilizace. To poznával Klostermann jako student, který tu každoročně trávil čas prázdnin a zamiloval se do nedotčené přírody, poznal opravdový prales, kde mohl neopatrný cizinec snadno zabloudit, ztratit se a beze stopy zmizet. Zamiloval se do obyvatel Šumavy, kteří v drsné přírodě zápasí o živobytí, prožívá s nimi jejich radosti i bolesti, předkládá jejich příběhy přítomné i minulé, všímá si měnících se vztahů mezi Čechy a Němci, kteří zde žili odpradávna pospolu a najednou se objevují národnostní neshody. Kniha je plná nadšení pro krásu Šumavy a její obyvatele, kterým Klostermann první vydání své knihy věnoval. Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze